Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Střední škola a Základní škola, Vimperk, Nerudova 267, 385 01 Vimperk

Tel.: 388 411 152, 388 411 471, e-mail: info@stredni-skola.eu, www.stredni-skola.eu

 

Čl. I. Zásady klasifikace

 

Při hodnocení průběžné i celkové klasifikace pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka. 

 

1. Stupně hodnocení a klasifikace

 

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací v jednotlivých povinných   a nepovinných předmětech stupni prospěchu:

1 – výborný

2 – chvalitebný

3 – dobrý

4 – dostatečný

5 – nedostatečný

 

V denní formě vzdělávání studia se chování žáka hodnotí stupni:

1 – velmi dobré

2 – uspokojivé

3 – neuspokojivé

 

Chování žáka se v dálkové formě vzdělávání nástavbového studia nehodnotí.

 

Celkové hodnocení žáka na vysvědčení se vyjadřuje stupni:

prospěl(a) s vyznamenáním

prospěl(a)

neprospěl(a)

 

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření a praktických činností 

  • Stupeň výborný

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při svém hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný a výstižný. Grafický projev je přesný. Výsledky jeho činností odpovídají příslušným normám. Je schopen samotně studovat vhodné texty.

 

  • Stupeň chvalitebný

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a praktické činnosti. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při svém výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev má menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

        

  • Stupeň dobrý

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a  praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním písemném projevu má nedostatky, grafický projev má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

    

  • Stupeň dostatečný

Žák má závažné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností, při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky. Závažné chyby dovede žák s významnou pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

        

  • Stupeň nedostatečný

Žák si požadované poznatky neosvojil přesně a úplně, má v nich závažné a značné nedostatky. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností, při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při svém výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podnětem učitele. Neprojevuje samostatné myšlení, vyskytují se u něho často logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.

 

 

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

 V tělesné výchově se žák při úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

 

  • Stupeňvýborný

Žák je v činnosti velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, přesný. Osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě.

 

  • Stupeň chvalitebný

Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, přesný a mám menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti, návyky. Má zájem o umění a tělesnou zdatnost.

 

  • Stupeň dobrý

Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho dovednosti a vědomosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

 

  • Stupeň dostatečný

Žák je v činnostech málo aktivní, tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projevu jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

 

  • Stupeň nedostatečný

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat.

 

V dálkové formě studia není předmět tělesná výchova zařazen do ŠVP – nevyučuje se.

 

 

Klasifikace v odborném výcviku 3letých učebních oborů, v učební praxi nástavbového studia oboru vlasová kosmetika 

Klasifikaci žáků provádí na skupinovém pracovišti odborného výcviku učitel odborného výcviku, na individuálních smluvních pracovištích odborného výcviku instruktoři odborného výcviku pod metodickým vedením příslušného učitele odborného výcviku.

 

Při klasifikaci odborného výcviku, v učební praxi v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí:

-               vztah k práci a praktickým činnostem

-               osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce

-               využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech

-               aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa při praktických činnostech

-               kvalita výsledků praktické činnosti

-               dodržování předpisů BOZP (používání předpisového oblečení)

-               hospodárné využívání surovin, materiálu, energie

-               obsluha a údržba zařízení, pomůcek, nástrojů, nářadí

 

  • Stupeň výborný

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, s jistotou využívá teoretických znalostí. Je samostatný a zručný. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, výsledky jeho práce jsou bez závažných nedostatků. Žák řádně pečuje o svěřené pomůcky, nářadí, náčiní, nástroje, stará se o jejich čistotu a údržbu. Dodržuje BOZP a hygienické předpisy. Dbá o úpravu osobního zevnějšku, uvědoměle používá ochranné osobní pomůcky, zvládá zásady společenského chování a vystupování.

 

  • Stupeň chvalitebný

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, s menší jistotou využívá teoretických znalostí. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se vyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce  vykazují drobné nedostatky. Žák řádně a bez podstatných chyb pečuje o svěřené pomůcky, nářadí, náčiní, nástroje, stará se o jejich čistotu a údržbu. Dodržuje BOZP a hygienické předpisy. Dbá o úpravu osobního zevnějšku, používá ochranné osobní pomůcky. Dopouští nedrobných chyb při dodržování zásad společenského chování a vystupování. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí.

 

  • Stupeň dobrý

Žákův vztah k praktickým činnostem je převážně kladný s menšími výkyvy. Za pomoci učitele nebo instruktora odborného výcviku uplatňuje teoretické poznatky v praxi. Při práci potřebuje občasnou pomoc učitele, instruktora odborného výcviku, je málo samostatný, pomalý. Výsledky jeho práce vykazují nedostatky. Na podnět učitele, instruktora odborného výcviku je schopen dodržovat zásady BOZP, hygienické předpisy, dbát o úpravu zevnějšku. Projevují se nedostatky v používání ochranných pracovních pomůcek, v péči o svěřené pomůcky, nářadí, nástroje.

V chování a vystupování se projevují občasné výkyvy. Překážky v práci překonává s pomocí.

 

  • Stupeň dostatečný

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci a praktickým činnostem. Získaných teoretických poznatků dovede použít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele, instruktora odborného výcviku. Je pomalý, nesamostatný. Ve výsledcích práce se projevují závažné nedostatky. Práci dovede organizovat jen za soustavné pomoci. Méně dbá o pořádek na pracovišti a dodržování předpisů BOZP a dodržování hygienických předpisů. Málo dbá o úpravu zevnějšku, má problémy s používáním ochranných pracovních pomůcek, s péčí o svěřené pomůcky, nářadí, nástroje.

V chování a vystupování se projevují časté výkyvy. Překážky v práci překonává jen s pomocí.

 

  • Stupeň nedostatečný

Žák neprojevuje zájem o práci. Nedokáže ani s pomocí učitele, instruktora odborného výcviku uplatnit teoretické znalosti v praxi. V praktických činnostech, dovednostech, návycích má podstatné nedostatky. Pracovní postupy nezvládá a ani s pomocí. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o BOZP, hygienické předpisy. Nedbá o úpravu zevnějšku. Nepoužívá ochranné pracovní pomůcky, nepečuje o svěřené pracovní pomůcky, nářadí, nástroje.

Chování a vystupování žáka vykazuje stálé výkyvy. Překážky v práci nedokáže překonat.

 

 

Klasifikace v učební praxi nástavbového studia oboru podnikání denní i dálkové formy vzdělávání

Klasifikace učební praxe – předmět Ekonomická praxe - podléhá výše uvedené „Klasifikaci ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření a praktických činností“

 

Chování žáka je na vysvědčení hodnoceno následující klasifikací 

  • Stupeň 1 – velmi dobré 

Žák uvědoměle dodržuje školní řád, méně závažných přestupků se dopustí ojediněle.

 

  • Stupeň 2 – uspokojivé

Chování žáka je v podstatě v souladu se školním řádem, dopustí se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků.

 

  • Stupeň 3 – neuspokojivé

Žák se dopustí závažného přestupku proti školnímu řádu a takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

Hodnocení chování žáka navrhuje třídní učitel a rozhoduje o něm ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro hodnocení chování je dodržování školního řádu během klasifikačního období. Při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.

Chování žáka se v dálkové formě vzdělávání nástavbového studia nehodnotí.

 

 

2. Celkový prospěch žáka

Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového hodnocení se uvádí na vysvědčení.

 

  • Žák prospěl s vyznamenáním

Není-li klasifikace v žádném povinném a volitelném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných a volitelných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.

 

  • Žák prospěl 

Není-li klasifikace v některém povinném a volitelném předmětu vyjádřena stupněm                  

5 - nedostatečný.

 

  • Žák neprospěl 

Je-li klasifikace v některém povinném a volitelném předmětu vyjádřena stupněm                      

5 - nedostatečný.

 

 

3. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci žáků denního studia 

a)    tříletých učebních oborů a čtyřletých maturitních oborů

Podklady pro hodnocení a klasifikaci vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

 

a)    soustavným diagnostickým pozorování žáka

b)    soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování

c)    různými druhy zkoušek (test, krátký test, ústní zkoušení, praktické, pohybové)

d)    kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami v trvání 1 vyučovací hodina a více

e)    analýzou výsledků činnosti žáka

f)     konzultacemi s ostatními učiteli, podle potřeby s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb

g)    rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

 

 

Podrobnosti hodnocení

Učitel hodnotí v průběhu vyučování znalosti a dovednosti žáka formou, kterou si zvolil. Výsledkem těchto hodnocení za příslušné pololetí musí být stupeň klasifikace podle čl. I odst. 1.

 

-     Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň 2x za každé pololetí,  pokud to umožňuje povaha vyučovaného předmětu. U předmětů s týdenní hodinovou dotací 3 a více je povinný počet zkoušení dvojnásobný.

-     Učitel oznamuje žákovi bez zbytečného odkladu výsledek každého hodnocení a klasifikace    a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek okamžitě, nejpozději na konci hodiny. 

-     Výsledky hodnocení písemných zkoušek, grafických prací žáků a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů od jejich zpracování.

-     Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o hodnocení a klasifikaci.

 

Do hodnocení vzdělávání žáka ani do klasifikace z jednotlivých předmětů nesmí být započítáváno hodnocení chování žáka, a to ani v extrémních případech.

 

b)    maturitního oboru v délce vzdělávání 2 let (nástavbové studium)

-     Škola organizuje nástavbové studium pro uchazeče, kteří získali střední odborné vzdělání s výučním listem v délce 3 let denní formy vzdělávání

-     Vzdělávání v nástavbovém studiu trvá 2 roky, probíhá v denní formě vzdělávání

-     Absolvent získá střední vzdělání s maturitní zkouškou. 

-     Pro denní formu nástavbového studia se hodnocení výsledků vzdělání žáka řídí těmito

pravidly:

Podklady pro hodnocení a klasifikaci vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

 

a)    soustavným diagnostickým pozorování žáka

b)    soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování

c)    různými druhy zkoušek (test, krátký test, ústní zkoušení, praktické, pohybové)

d)    kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami v trvání 1 vyučovací hodina a více

e)    analýzou výsledků činnosti žáka

f)     konzultacemi s ostatními učiteli, podle potřeby s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb

g)    rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

 

 

Podrobnosti hodnocení

 Učitel hodnotí v průběhu vyučování znalosti a dovednosti žáka formou, kterou si zvolil. Výsledkem těchto hodnocení za příslušné pololetí musí být stupeň klasifikace podle čl. I odst. 1.

 

-     Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň 2x za každé pololetí,  pokud to umožňuje povaha vyučovaného předmětu. U předmětů s týdenní hodinovou dotací 3 a více je povinný počet zkoušení dvojnásobný.

-     Učitel oznamuje žákovi bez zbytečného odkladu výsledek každého hodnocení a klasifikace    a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek okamžitě, nejpozději na konci hodiny. 

-     Výsledky hodnocení písemných zkoušek, grafických prací žáků a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů od jejich zpracování.

-     Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o hodnocení a klasifikaci.

 

 Do hodnocení vzdělávání žáka ani do klasifikace z jednotlivých předmětů nesmí být započítáváno hodnocení chování žáka, a to ani v extrémních případech.

 

 

4. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci žáků dálkové formy nástavbového studia

 -     Škola organizuje dálkové studium pro uchazeče, kteří získali střední odborné vzdělání s výučním listem v délce 3 let denní formy vzdělávání

-     Vzdělávání v dálkové formě studia trvá 3 roky

-     Absolvent získá střední vzdělání s maturitní zkouškou

-     Vzdělávání je založeno na samostudiu

-     Konzultační hodiny pro jednotlivé předměty probíhají v sobotních termínech dle platného rozvrhu pro daný školní rok 

 

Podklady pro hodnocení a klasifikaci vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

 

a)    různými druhy zkoušek (test, krátký test, ústní zkoušení)

b)    kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami 

c)    analýzou výsledků činnosti žáka

d)    konzultacemi s ostatními učiteli

e)    rozhovory se žákem 

 

 

Podrobnosti hodnocení

Učitel hodnotí v průběhu vyučování znalosti a dovednosti žáka formou, kterou si zvolil. Výsledkem těchto hodnocení za příslušné pololetí musí být stupeň klasifikace podle čl. I odst. 1.

 

Český jazyk a literatura

-     didaktické testy a písemné práce jsou hodnoceny vyučujícím podle hodnotících tabulek CERMATu

-     1x za pololetí se prověřují formou písemného zkoušení znalosti literární výchovy

-     drobnější práce – jazyk a komunikace – probíhají formou písemného zkoušení

 

Matematika

-     didaktické testy a písemné práce jsou hodnoceny vyučujícím podle hodnotících tabulek CERMATu

-     písemné práce menšího rozsahu v průběhu pololetí

-     1 souhrnná písemná práce většího rozsahu za pololetí

 

Německý jazyk

-     didaktické testy a písemné práce jsou hodnoceny vyučujícími podle hodnotících tabulek CERMATu

-     práce menšího rozsahu – slovní zásoba a mluvnice – probíhají formou písemného zkoušení

-     písemné práce za jednotlivé lekce následují po jejich dokončení

 

Ekonomika

-     probrání učiva a procvičování příkladů v učebnici

-     po každém bloku učiva následuje písemný test

-     ústní přezkoušení v případě nerozhodné známky

 

Účetnictví

-     probrání učiva a procvičování příkladů v učebnici

-     po každém bloku učiva následuje písemný test

-     ústní přezkoušení v případě nerozhodné známky

 

Ekonomická praxe

-     procvičování příkladů v programu Ekonom – aktivita v hodině

-     hodnocení zprávy o odborné praxi 

 

Administrativa

-     rychlost psaní všemi deseti, testy

 

Informační a komunikační technologie

-     v 1. a 2. ročníku testy v průběhu vyučovacích hodin

-     v posledním ročníku zadané samostatné práce při vyučování

 

Právo

-     opakování ústní – hodnocení aktivity

-     písemné práce 2x – 3x za pololetí po ukončení tematického celku

 

Marketing a management

-     hodnocení zadaných referátů (písemná forma)

-     písemné práce 3x za pololetí po ukončení tematického celku

-     opakování ústní – hodnocení aktivity

 

Základy společenských věd

-     3x za pololetí písemná práce (po ukončení tematického celku)

-     ústní opakování při výuce – hodnocení aktivity

 

-     Učitel oznamuje žákovi bez zbytečného odkladu výsledek každého hodnocení a klasifikace     a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek okamžitě, nejpozději na konci hodiny. 

-     Výsledky hodnocení písemných zkoušek, praktických činností oznámí žákovi nejpozději do konzultace následující po konzultaci od jejich zpracování.

-     Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o hodnocení a klasifikaci.

 

 

 5. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci žáků s individuálním vzdělávacím plánem

 a)   Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského centra povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu (podle §18 školského zákona):

1)   žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami

2)   žákovi s mimořádným nadáním

b)   Vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu (dále jen IVP) může ředitel školy povolit i z jiných závažných důvodů.

c)   O tento způsob vzdělávání žádá zletilý žák nebo zákonný zástupce.

d)   V IVP je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem. Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle IVP a s termíny zkoušek. IVP, podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka.

e)   Kontrolu IVP provádí třídní učitel.

 

Povinnosti žáka, kterému bylo povoleno vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu 

 -     Žák je povinen kontaktovat všechny vyučující (dle studijního plánu předmětů) a domluvit se s nimi na termínech zkoušení

-     Formu a obsah zkoušení určuje vždy vyučující daného předmětu

-     Po dohodě žáka s vyučujícím lze stanovit rámcové termíny zkoušení i na delší období dopředu

-     Žák je povinen pravidelně si doplňovat zameškané učivo a plnit úkoly dle zadání vyučujících 

-     Pokud žák neplní dohodnuté studijní povinnosti dle stanovených pravidel, individuální vzdělávací plán mu může být odebrán

-     Žák, jemuž byl individuální vzdělávací plán udělen, musí splnit podmínky IVP pro hodnocení nejpozději za prvním pololetí do konce června a za druhé pololetí nejpozději do konce září následujícího školního roku

-     Kritéria klasifikace za dané pololetí prokazatelně určí vyučující daného předmětu

 

Způsob zadávání učiva a kontakt s vyučujícími

-  Vyučující poskytnou učební materiály, případně odkaz na tyto učební materiály

-  S vyučujícími se žák domluví osobně nebo pomocí elektronické komunikace

 

Pravidla hodnocení žáků s individuálním vzdělávacím plánem

-  Formu a obsah zkoušení určuje vždy vyučující daného předmětu (písemné práce, ústní zkoušení, seminární práce, praktický úkol z odborného výcviku, učební praxe)

-  Vyučující daného předmětu zkouší tematické celky

-  Důležité jsou osobní a pravidelné konzultace (nejméně 3x za měsíc) v odborném výcviku, v předmětu učební praxe

-  Konzultace s vyučujícími teoretických předmětů je možné uskutečňovat i pomocí elektronické komunikace

-  Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň 3x za každé pololetí, z praktických činností alespoň 1x za měsíc

-  Výsledky hodnocení písemných zkoušek, grafických prací žáků a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do následující konzultace od jejich zpracování

-  Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o hodnocení a klasifikaci

 

 

4. Klasifikace žáka 

Jakékoliv hodnocení výsledků vzdělávání žáka učitel na konci příslušného pololetí (případně čtvrtletí) převede na klasifikaci podle odstavce 1.

 

a)    Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku.

b)    Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět.

c)    V předmětu, který vyučuje více učitelů, určí výsledný stupeň za klasifikační období učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný klasifikační stupeň rozhodnutím ředitele školy.

d)    Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a studijní výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období, jeho aktivita a individuální zvláštnosti žáka. Stupeň prospěchu se zásadně neurčuje na základě průměru z hodnocení převedeného na klasifikaci za příslušné období.

e)    Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.

f)     Při výuce odborného výcviku na smluvních pracovištích OV stupeň prospěchu určuje instruktor odborného výcviku.

g)    Ředitel školy určí způsob, jakým budou třídní učitelé a vedení školy informováni o stavu klasifikace ve třídě (klasifikační archy, porady, metodická sezení).

h)    Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají při pedagogických poradách 

i)      Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do katalogových listů, připraví návrhy na opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu.

j)      Zamešká-li žák 25% a více školní docházky v jednotlivých předmětech teoretického vyučování nebo v odborném výcviku, nemusí být klasifikován za pololetí.

 

 

5. Klasifikace žáků se specifickými vývojovými poruchami (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, dysortografie)

U žáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

 

 

Čl. II. Opravné zkoušky, postup do vyššího ročníku, náhradní termíny hodnocení 

 

1.Opravné zkoušky koná žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí.

Opravné zkoušky koná žák v termínu stanoveném ředitelem školy a to nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy.

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se nedostaví bez doložených závažných důvodů k jejímu konání, neprospěl. Ze závažných doložených důvodů může ředitel školy žákovi na jeho žádost, případně na žádost zákonného zástupce, stanovit náhradní termín, a to nejpozději do konce září následujícího školního roku.

Opravné zkoušky jsou komisionální.

 

2. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem.

Neprospěl-li žák na konci druhého pololetí z jednoho nebo více povinných (i výběrových) předmětů ani nevykonal úspěšně opravnou zkoušku, ani mu nebylo povoleno opakování, přestává být žákem školy dnem 31. 8., případně dnem uplynutí všech náhradních termínů viz čl. III. odst.1.

  

3. Nelze-li žáka hodnotit

 

a) na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce června. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

 

b) na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího roku. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

 

   

Čl. III Komisionální zkouška

 

Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: 

a)    koná-li opravné zkoušky,  

b)    koná-li komisionální přezkoušení (má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení dozvěděl, nejpozději do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se žákem (zákonným zástupcem). Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín stanoví bez zbytečného odkladu.

 

-      Komisionální zkoušku v případě opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení může žák konat v jednom dni nejvýše jednu. 

-      Komisionální zkoušku z důvodu opravné zkoušky může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka nedohodne s ředitelem školy dřívější termín; v případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín vždy. 

-      Podrobnosti týkající se konání komisionální zkoušky včetně složení komise pro komisionální zkoušky, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní je na přístupném místě ve škole.

-      Žák může být v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou.

-      Členy komise jmenuje ředitel školy:

 

Komise pro komisionální zkoušku je nejméně tříčlenná: 

 

Předseda        - ředitel školy nebo jím pověřený učitel

Zkoušející      - učitel vyučující daný předmět

Přísedící         - učitel, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož předmětu nebo příbuzného

 

 

Čl. IV. Závěrečná ustanovení

 

1) Na ostatní pravidla a podmínky, které nejsou v těchtopravidlech pro hodnocení výsledků vzdělávání žákůřešeny, se v plném znění uplatní příslušné paragrafy zákona č. 561/2004 Sb. a vyhlášky č. 13/2005 Sb.

2) Pro učitele a zaměstnance školy jsou závazné všechny povinnosti, které jim výslovně ukládají tato pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.

3) Tato pravidla vstupují v platnost dnem 3. 4. 2018 a tímto dnem také nabývají účinnosti. 

4) Tato pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou schválena Školskou radou  - viz §168 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb.

5) Do doby schválení Školskou radou mohou být tato pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žákůupravována na základě připomínek a návrhů učitelů, žáků a zákonných zástupců žáků. Připomínky nebudou akceptovány, jestliže by jimi byl porušen zákon č. 561/2004 nebo vyhláška č. 13/2005 Sb. nebo jiný právní předpis. 

 

 

 

 

 

 

 

........................................................

Ing. Lubomír Pichler, ředitel školy

 

Ve Vimperku, dne 19. 3. 2018